A teď otevřené vyjádření: Přírodní zóny, Směrnice IUCN & Nařízení o Národním parku

asdasd

Nechat přírodu být přírodou: Stejně jako tady, v oblasti Roklanu a Luzného, mohou vypadat přírodní zóny i v případě, že byla oblast postižena silnou kůrovcovou kalamitou. Pro takto vitální přírodní omlazení potřebuje les 15 až 20 let. Foto: Správa Národního parku

Předpisy, zákony a směrnice o ochraně přírody a Národního parku Bavorský les nepatří právě mezi nejlehčí čtení, a proto se v nich laici často obtížně orientují. To je jistě také jedním z hlavních důvodů, proč se stejná témata stále opakují v čím dál tím vzrušenějších debatách. Jako reakci na rozhovor s Hubertem Demmelbauerem na portálu Hog’n nabízí Správa Národního parku Bavorský les všem, které toto téma opravdu zajímá, podrobný přehled faktů. Jeho cílem je vysvětlit některá nedorozumění a jasně a transparentně vyjasnit chybné interpretace. Ale i pro Huberta Demmelbauera, lesního úředníka v důchodu a předsedu „Občanského hnutí na ochranu Bavorského lesa“, by mohla být některá vysvětlení v otázkách přírodních zón, směrnic Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) a Nařízení o Národním parku užitečná. Chce, aby se dodržovaly předpisy? To chce ale Správa Národního parku Bavorský les také! Nabízíme vyjádření tiskové mluvčí Národního parku Kristiny Beckové.

 

  1. Národní park versus divočina – malé objasnění kategorií podle IUCN
  2. 75 procent přírodních zón a mezinárodní uznání Národního parku
  3. Vymezování přírodních zón v horských lesích – zákonné či nezákonné?

 

 

Národní park versus divočina – malé objasnění kategorií podle IUCN

Podle směrnic Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources), jehož posláním je kategorizace chráněných území na celém světě, je Národní park Bavorský les spravován a rozvíjen jako chráněné území kategorie II, tedy jako „Národní park“. O přeřazení do kategorie Ib, jako takzvaná „Divočina“, jak se pan Demmelbauer obává, se neuvažuje. Ani současné vedení Národního parku Bavorský les nedává žádný podnět k tomu, aby byla taková změna schválena.

Naturzone_Bergmischwald_Fuß_Rachel-600x371

I tak, jako v oblasti smíšeného horského lesa na úpatí Roklanu, vypadají přírodní zóny Národního parku Bavorský les. Smíšené horské lesy představují plošně nejvýznamnější typ biotopu v NP.

Abychom tomu mohli porozumět, je potřeba vysvětlit rozdíl mezi oběma kategoriemi. Jako „Národní park“, tedy chráněné území kategorie II, definuje IUCN „velké přírodní nebo přírodě blízké oblasti, které jsou určeny k ochraně ekologických procesů velkého rozsahu i k ochraně regionálně typických druhů a společenství ekosystémů, a současně poskytují návštěvnické možnosti pro vzdělávání, rekreaci, vědecký výzkum a duchovní rozvoj, slučitelné s ochranou životního prostředí a kultury.“

Kategorie Ib, tedy „Divočina“, je definována jako „chráněné území v rozsáhlé oblasti původní nebo jen lehce dotčené krajiny, která si zachovává svůj přírodní charakter, není osídlena člověkem a je spravována tak, aby se uchovala ve svém přírodním stavu.“ Od kategorie II se liší kromě jiného také tím, že je přístup návštěvníků – pokud je vůbec umožněn – povolen pouze omezeně a takovým návštěvníkům, „kteří mají schopnosti a vybavení k přežití v divočině bez pomoci“.

asdasd

Ředitel Národního parku Bavorský les od roku 2011: Dr. Franz Leibl.

Rozsáhlá síť značených turistických a cyklistických cest v Národním parku Bavorský les (celkem přibližně 500 kilometrů), velkými investicemi vybudovaná a velkými náklady udržovaná infrastruktura pro návštěvníky (dvě centra NP s informačními objekty a dvě vzdělávací zařízení pro mládež přímo v NP, 40 parkovacích míst pro turistickou dopravu přímo v NP nebo na jeho hranici, 300 laviček – částečně i se stoly, 870 ukazatelů, 220 velkých a 570 malých informačních tabulí atd.), rozdělení na zóny, které jsou na 60 procentech plochy NP zcela volně přístupné a pouze v centrální oblasti – přibližně 40 procent plochy NP – platí zákaz pohybu mimo vyznačené cesty (srovnej „Nařízení o omezení volného pohybu v Národním parku Bavorský les“) a v neposlední řadě cca 1 milion návštěvníků ročně (pro srovnání: zámek Neuschwanstein, největší turistická atrakce Bavorska, má 1,5 milionu návštěvníků ročně), z toho všeho je zřejmé, že zde nelze mluvit o silně omezených a regulovaných podmínkách pro návštěvníky, kteří by museli být způsobilí pro pobyt v divočině, ani o přednostním vymezení účelu pro ochranu přírody a vědecký výzkum, jak by předpokládala kategorie Ib.

 

75 procent přírodních zón a mezinárodní uznání Národního parku

fasdf

Charakter majáku: cca 1 milion návštěvníků přichází ročně do Národního parku Bavorský les.

Do roku 2027 má být 75 procent plochy Národního parku Bavorský les proměněno v oblast, kterou nebude člověk žádným způsobem ovlivňovat. Tyto plochy jsou označovány jako takzvané a často diskutované „přírodní zóny“, ve kterých jsou umožněny přirozené procesy, např. dynamika vývoje kůrovce, a ve kterých neprobíhá těžba polomů. Těchto 75 procent plochy a určené časové období byly stanoveny v Nařízení o národním parku, který schválil Bavorský zemský sněm a Bavorská vláda a který má charakter zákona, a proto je Správa NP povinna jej dodržovat.

Skutečnost, že bylo do Nařízení o Národním parku zahrnuto 75 procent plochy, vychází ze směrnice IUCN pro chráněné oblasti, které usilují o mezinárodní uznání v rámci určité kategorie: „Pravidlo 75 procent: Hlavní cíl definovaný pro tuto kategorii má platit nejméně na třech čtvrtinách plochy chráněného území (srov. originál směrnic IUCN, s. 35). U kategorie II je tímto hlavním cílem, jak již bylo popsáno a v případě Národního parku Bavorský les zavedeno, ochrana ekologických procesů velkého rozsahu (=´“Nechat přírodu být přírodou“) při současném ekologicky a kulturně přiměřeném využívání návštěvníky. Národní parky, ať už v Německu nebo v zahraničí, které v současnosti vykazují podíl přírodních zón nižší než 75 procent, zpravidla zakotvily 75 procent do svých správních předpisů jako cíl, k němuž do budoucna směřují, a jsou vedeny jako takzvané „Národní parky ve vývoji“ (srov. např. Národní park Harz). Proto jsou podle IUCN zařazeny do kategorie II Národní park. Svaz IUCN nahlášená chráněná území pravidelně prověřuje, kromě jiného také z hlediska dlouhodobého deficitu v oblasti správného managementu dané kategorie. Pokud jsou takové nedostatky zjištěny, urguje IUCN jejich odstranění a v nejzazším případě může dojít i k odnětí práva, resp. ke změně kategorie (srov. originál směrnic IUCN, s. 44).

Kristin Beck

Za Správu Národního parku Bavorský les reaguje na rozhovor Hog’n s Hubertem Demmelbauerem jeho tisková mluvčí Kristina Becková.

Proto není správné, když Hubert Demmelbauer tvrdí, že 75 procent ploch přírodních zón nemá nic společného s mezinárodním uznáním Národního parku Bavorský les. Pokud není na určitém chráněném území dostatečně zajištěna ochrana procesů, jedná se vlastně „jen“ o chráněnou krajinnou oblast (srov. originál definice chráněné oblasti kategorie V podle IUCN), čímž jsou ohroženy jeho mimořádné přírodní dispozice a ztrácí se charakter jakéhosi majáku v rámci celého regionu, který NP poskytuje v neposlední řadě i svým návštěvníkům. O tom vypovídají také výsledky jedné aktuální ankety mezi návštěvníky Národního parku Bavorský les: Pro cca 60 procent návštěvníků hrál statut Národního parku velkou roli při rozhodnutí navštívit jej. Dobrá pětina by jich bez tohoto statutu vůbec nepřijela. Navíc bylo 96 procent návštěvníků s Národním parkem jako rekreační oblastí spokojeno nebo velmi spokojeno. Pokud tedy Hubert Demmelbauer požaduje, aby zde došlo k uvolnění ochrany procesů, požaduje automaticky také změnu kategorie ochrany a je tak ve skutečnosti nepřítelem tohoto Národního parku, ačkoli to v rozhovoru popírá. Jinými slovy, máme-li současně udržet značku Národní park Bavorský les, navrhuje tím v podstatě, aby se první a nejstarší národní park Německa, předchůdce a vzor mnoha dalších projektů ochrany přírody tohoto měřítka, proměnil z hlediska kvality ve falešné zboží.

 

Vymezování přírodních zón v horských lesích – zákonné či nezákonné?

Highlight Národního parku Bavorský les: Dům divočiny v Ludwigsthalu.

asdasd

Highlight Národního parku Bavorský les: Dům divočiny v Ludwigsthalu.

Aby bylo možné dosáhnout do roku 2027 stanovený cíl 75 procent přírodních zón, musí nutné rozšiřování probíhat „kontinuálně a v přiměřených krocích“, nikoli například jedním tahem na konci vývojové fáze. Tak to stanovuje Nařízení o Národním parku. Jak mají tyto kroky přesně vypadat, popisuje Plán Národního parku (srov. §12a, Nařízení o Národním parku).

Je tedy třeba konstatovat, že Nařízení o Národním parku zásadně nevylučuje vymezování přírodních zón v oblasti horského lesa u Falkensteinu a Roklanu již před rokem 2027. Rozšířené vymezování přírodních zón, které Správa Národního parku navrhla v loňském roce pro oblasti horského lesa v rozšiřované oblasti postižené kůrovcem a polomy, tedy žádným způsoben Nařízení o Národním parku neporušuje a neporušuje tak ani zákon, jak tvrdí Hubert Demmelbauer.

asdasd

Předseda „Občanského hnutí na ochranu Bavorského lesa“: Hubert Demmelbauer z Zwieselu.

Takováto opatření spíše předpokládají aktualizaci Plánu Národního parku při zohlednění aktuálního vývoje lesa na území Falkensteinu a Roklanu: Vlivem dvou vichřic v letech 2007 a 2011 vznikly ve vysokých polohách přes odstraňování škod po napadení kůrovcem velké plochy, kde už neexistuje smrkový les se vzrostlými stromy, který by bylo momentálně možné a nutné chránit před napadením kůrovcem. Kromě toho lze v této oblasti doložit pokračující zmlazování lesa, v průměru 2.800 mladých smrků na hektar (viz Zprávy z Národního parku /„Berichte aus dem Nationalpark“, sešit 8/12: Vývoj lesa v Národním parku Bavorský les v letech 2006 až 2011, s. 36). Pro srovnání: Pokud je uměle prováděna obnova smrkového lesa po srovnatelných přírodních kalamitách, vysazuje se zpravidla 1.200 až 2.500 mladých smrků na hektar („Již při výsadbě myslet na sklizeň“. Der Fortschrittliche Landwirt, Graz, (8): 8-9, Neumann, M. (2003)).

Aktualizace Plánu Národního parku za účelem přizpůsobit jej vývoji v rozšiřované oblasti, je v jeho současné verzi explicitně předpokládána (srov. materiál Nationalparkplan-Anlageband “Walderhaltungs- und Waldpflegemaßnahmen”, s. 7). Protože Plán Národního parku a tím také plánování vymezení přírodních zón není – oproti tvrzení Huberta Demmelbauera – směrnicí nebo zadáním managementu, které by musel schvalovat zemský sněm, schvaluje změnu Plánu Národního parku Bavorské Ministerstvo životního prostředí a ochrany spotřebitele po vyslechnutí Odborné rady Národního parku a v dohodě s Ministerstvem pro výživu, zemědělství a lesnictví i s Ministerstvem pro hospodářství a média, energie a technologie (srov. §7 Nařízení o Národním parku). Komunální výbor Národního parku Bavorský les, který se podle §16 Nařízení o Národním parku “podílí na rozpracování a tvorbě […] Plánu Národního parku”, bude samozřejmě při přípravě aktualizace přizván ke spolupráci v rámci obvyklého poradního a schvalovacího řízení. § 14 Nařízení o Národním parku, který se zabývá opatřeními na zachování dosud existujících horských smrkových lesů, nebude touto aktualizací Plánu Národního parku nijak dotčen.

Popsanou právní situaci ostatně dokládá také výsledek právní kontroly Ministerstva životního prostředí. Obvinění, že Správa Národního parku Bavorský les porušuje zákon, proto důrazně odmítáme.

Kristin Becková

Národní park Bavorský les

Print Friendly, PDF & Email
Da Hog'n geht um!
Ja, uns gibt's kostenlos. Und ja, wir sagen: Gern geschehen. Das Online-Magazin "da Hog'n" ist ein Angebot im Netzwerk der freien Presse. Wer den "Hog'n" und dessen Berichterstattung mit ein paar Cent oder gerne auch mehr unterstützen möchte, kann dies gerne tun: Ganz einfach per Paypal!

Dein Kommentar

Kommentar eintragen