Zaniklé a zapomenuté? Náročné pátrání po bývalých sklárnách

Bavorský les/Šumava. Že má sklářská výroba v Bavorském lese a na Šumavě velkou tradici, je dostatečně známé. Především místa jako Spiegelau, Riedlhütte nebo Frauenau jsou odedávna spojena se sklářským řemeslem, ačkoli byla tamní výroba v určité době přerušena. Ale existují také místa jako Schwarzenthal (obec Haidmühle), Bierhütte (obec Hohenau) nebo Neureichenau, jejichž „sklářskou minulost“ odhalíme až po důkladnějším prozkoumání.  Kdysi tam existovaly velké sklářské hutě, které už dnes připomínají jen historické malby. A právě tyto obrazy by chtěl nyní Hans Schopf z nakladatelství Morsak und Ohetaler Verlag v Grafenau shromáždit a publikovat. Rád by při tom požádal o pomoc také čtenáře portálu Hog’n – badatel z Riedelhütte se zajímá především o záběry někdejších šumavských skláren.

O tom, že ve vsi Schwarzenthal v obci Haidmühle kdysi bývala sklárna, vědí jen domácí. Badatel Hans Schopf si klade za cíl, aby se tyto původní výrobní závody znovu vrátily do povědomí obyvatel Bavorského lesa. Foto/Repro: Hans Schopf

„Je to vůbec poprvé, co bude prezentován celkový přehled někdejších skláren“, říká Hans Schopf radostně. „Na bavorské straně jsou přípravy takřka dokončeny – ale na české straně to ještě dost drhne.“ Při hledání bavorských skláren mohl nakladatel čerpat z rozsáhlého archivu etnografky Marity Hallerové z Zwieselu, takže dnes už může s hrdostí prohlásit: „Jsou zde zastoupeny všechny významné sklárny Bavorského lesa– od Engelshütt u  hory Ostrý až po Neureichenau v oblasti Třístoličníku.“

Bavorský les – ideální oblast pro sklářskou výrobu

Méně známá je skutečnosti, že se mnoho skláren a brusíren nacházelo také v oblasti Waldmünchenu v Horní Falci, v takzvaném „Horním lese“. „Pochází odtud například rodina Nachtmannových, která je ve sklářství známým pojmem“, říká Hans Schopf. Obecně měla sklářská výroba pro Bavorský les velký význam, a to nejen po stránce ekonomické. Mnoho obcí díky výstavbě „sklárny“ teprve vzniklo – pro sklárny bylo přitom velmi výhodné, že mohly v oblasti Luzného a Ráchelu těžit dostatek dřeva pro vyhřívání tavících pecí. Jako korálky na niti lemovaly sklárny bavorsko-českou hranici, nejčastěji ve výšce 700 až 800 metrů nad mořem. Existovaly však také výjimky, jako například Luzenská sklárna, která se nacházela ve výšce 1.200 metrů a byla v provozu v letech 1550 až 1595″, vypráví Schopf.

Zajímá se o historii sklářství v Bavorském lese a na Šumavě: badatel Hans Schopf.

Nejstarší výrobny na bavorské straně jsou: „sklárna“ u St. Englmar (1200 až 1250) a „Engelshütt“ (1300 až cca 1320). Na Šumavě jsou první sklárny uváděny v obci Svojše (1443 až 1629) a v Podlesí (kolem roku 1450). Od ředitelky Muzea lesa ve Zwieselu, Elisabeth Voglové, získal badatel Hans Schopf seznam 172 lokalit, kde kdysi stávaly sklárny. Tyto poznatky se teď snaží prohloubit, doplnit a publikovat. Podporuje ho přitom kulturní spolek z Vimperka, který provádí výzkum na české straně.

Přes tuto odbornou spolupráci bude nakladatel vděčný za každou další pomoc: Čtenáři portálu Hog’n se mohou s Hansem Schopfem podělit o své vědomosti. Máte doma historické obrazy skláren v Bavorském lese nebo na Šumavě? Morsak a nakladatelství Ohetaler Verlag se těší na obrázky zaslané na adresu info@hogn.de. Pro každého, kdo jej podpoří, má Hans Schopf připravenu pěknou odměnu: „Informátoři obdrží na oplátku knihu „Mystický Bavorský les“ a budou také v publikaci jmenovitě uvedeni.“

da Hog’n

Print Friendly, PDF & Email
Da Hog'n geht um!
Ja, uns gibt's kostenlos. Und ja, wir sagen: Gern geschehen. Das Online-Magazin "da Hog'n" ist ein Angebot im Netzwerk der freien Presse. Wer den "Hog'n" und dessen Berichterstattung mit ein paar Cent oder gerne auch mehr unterstützen möchte, kann dies gerne tun: Ganz einfach per Paypal!

Dein Kommentar

Kommentar eintragen