Freyung/Temelín/Vídeň/Mnichov. Jaderná elektrárna Temelín se vždy znovu a znovu postará o témata k diskusi i o znepokojení mezi obyvateli regionu. Jak náš internetový magazín „da Hog’n“ nedávno informoval, nastala pravděpodobně 26. června v Temelíně porucha na reaktorovém bloku II. Podle sdělení členky Zemského sněmu za Zelené Rosi Steinbergerové, došlo přitom „zcela zjevně k masivnímu úniku radioaktivity“. Jelikož bylo zvýšené záření naměřeno i na vnějším plášti reaktoru, nemohlo se podle poslankyně „určitě jednat o maličkost“.
Temelín – tikající časovaná bomba?
Porucha v Jaderné elektrárně Temelín jistě nebyla žádná maličkost, kritizuje poslankyně Zemského sněmu za Zelené Rosi Steinbergerová. Foto: Hog’n-Archiv
26. června bylo sice po jednoznačných informacích v médiích nejprve potvrzeno, že se jednalo o netěsnost na parogenerátoru, o úniku radioaktivity však nebyla řeč. Podle informace Rosi Steinbergerové ohlásil pak až 3. července Český rozhlas, že „nízké dávky záření byly změřeny i mimo povolené prostory“. Současně bylo konstatováno, že z toho nevyplývá žádné nebezpečí pro obyvatele ani životní prostředí, protože hodnoty leží pod hraničními limity. Také MF DNES, jeden z nejčtenějších českých deníků, informoval následujícího dne o nízkých dávkách záření na střeše. „Jedná se o velmi nízké hodnoty, které nepřekračují povolené limity, a vyskytují se pouze v bezprostřední blízkosti zařízení. Jelikož však byly naměřeny na místech, kde by se neměly nacházet, informujeme o situaci Státní úřad pro jadernou bezpečnost i českou a rakouskou veřejnost“, sdělil deníku mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
Zvýšené hodnoty záření ve Waldhäuseru v obci Neuschönau
V reakci na tyto informace nás jeden ze čtenářů našeho portálu Hog’n upozornil na následující diagram Spolkového úřadu pro ochranu před zářením (BfS):
Pro zvětšení kliknout: Screenshot: odlinfo.bfs.de
Z tohoto diagramu je zřejmé, že ve Waldhäuseru v obci Neuschönau, která je vzdálena přibližně 100 kilometrů od atomového reaktoru, byly 4. července večer naměřeny zvýšené hodnoty záření. Krátkodobě se hodnota pohybovala dokonce nad stanovenou hraniční hodnotou (zelená linie). Má to nějakou souvislost s poruchou na reaktoru II? „Problémové dítě“ Temelín leží přibližně 80 kilometrů od německo-české hranice – a nenechává proto dlouhodobě v klidu ani obyvatele Bavorského lesa. Někteří čtenáři portálu Hog’n vyjádřili své obavy již po nehodě 26. června:
Matthias: „Je jaderná elektrárna Temelín nebezpečná? Jsou takové případy s únikem záření předpokládané a odhadnutelné riziko? Nebo to byla jen náhoda, že tentokrát nedošlo k závažné nehodě?“
Edenhofner Karl: „Myslím, že můžeme počítat dny, kdy tento reaktor vyletí do vzduchu!“
Byla to tedy čistě náhoda, že se doposud jednalo „pouze“ o drobné poruchy a nikoli o závažný případ? Máme opravdu začít „počítat dny, než tento reaktor vyletí do vzduchu“, jak se obává čtenář portálu Hog’n Karl Edenhofner? Souvisí skutečně zvýšené hodnoty viditelné z měření místního dozimentru podle diagramu s nehodou z 26. června?
Hraniční hodnota nevypovídá o nebezpečí ohrožení zdraví
Na dotaz u Spolkového úřadu na ochranu před zářením (BfS) je možné vyjasnit alespoň otázku zvýšených hodnot záření. Důležitá je především skutečnost, že zmíněná zelená linie představuje sice hraniční hodnotu, nikoli však hraniční hodnotu ohrožení, jak upřesnila tisková mluvčí BfS Anja Lutzová. Krátkodobé překročení hraniční hodnoty podle ní ještě neznamená přímé nebezpečí. Tato hodnota spíše vyjadřuje určitý orientační bod, který leží těsně na průměrnou hodnotou a je na každé měřící stanici stanoven individuálně. Zelená linie tedy napomáhá tomu, aby bylo možné zachytit i malé změny. Nijak však nevypovídá o možném „nebezpečí“. Navíc se tato hranice upravuje také s ohledem na roční období, protože například sněhová pokrývka částečně odcloňuje záření a zdánlivě snižuje hodnotu, vysvětlila Lutzová.
Energetická revoluce? Ano, prosím! – Energiewende? Ja bitte! V pozadí „pára“ českého „problémového dítěte“ Jaderné elektrárny Temelín. Foto: archiv
Mluvčí BfS dále informovala, že důvodem pro takto krátkodobě zvýšené hodnoty záření, které stejně tak rychle opět klesají, bývají srážky. Také v uvedeném případě ve Waldhäuseru byl příčinou zvýšených hodnot déšť. „V žádném případě přitom nevzniká nebezpečí“, uklidňuje Lutzová. „Jedná se o naprosto klasický průběh změn při dešťové přeháňce, kdy hodnota rychle stoupne a poté o něco pomaleji opět klesne.
Závažné závady na Jaderné elektrárně Temelín
Souvislost s poruchou v elektrárně lze tedy vyloučit. V případě bezprostřední souvislosti s událostí v Temelíně by hodnota nejprve výrazně výše stoupla a kromě toho by podstatně pomaleji klesala. Podle Lutzové navíc ostatní sondy v regionu neukázaly žádné zvýšené hodnoty záření, což by se v případě nehody na jaderném zařízení zcela určitě stalo.
O tom, jak bezpečná je ve skutečnosti jaderná elektrárna uvedená do provozu v roce 2000, se můžeme dohadovat. Dieter Majer, vedoucí oddělení pro „Bezpečnost jaderných zařízení“ na Spolkovém ministerstvu životního prostředí, který je od roku 2011 v důchodu, zveřejnil v srpnu 2013 zprávu s názvem „Možná slabá místa primárního okruhu české Jaderné elektrárny Temelín 1″, která vynáší na světlo značné množství závad této české jaderné elektrárny. Jakoukoli souvislost zvýšených hodnot záření v Dolním Bavorsku s nehodou na reaktoru z 26. června lze však téměř jistě vyloučit.
Mluvčí pro jádro kritizuje českou informační politiku
Co se však v české jaderné elektrárně vlastně událo? Dr. Reinhard Uhrig, mluvčí ve věcech jádra u rakouské organizace na ochranu životního prostředí GLOBAL 2000, sdělil portálu Hog’n, že český Státní úřad pro jadernou bezpečnost změřil únik radioaktivity. Poté, co byl reaktor z důvodu výměny paliva odstaven, měl být 26. června opět uveden do provozu. Přitom byla na „parogenerátoru IV reaktoru II zjištěna netěsnost“, informoval Uhrig. Při této události unikalo z parogenerátoru 2000 litrů chlazené vody za hodinu – včetně radioaktivní tekutiny. Poté byl reaktor okamžitě znovu odstaven. Podobné závady se obvykle zjistí dříve v rámci pravidelných kontrol, avšak v tomto případě se nepostupovalo správně. „To, že se únik 2000 litrů za hodinu zjistí až při spuštění reaktoru, by se nemělo stát“, kritizuje mluvčí.
Mluvčí ve věcech jádra organizace na ochranu životního prostředí GLOBAL 2000: Reinhard Uhrig. Screenshot: global2000.at/da Hog’n
Předpokládaná životnost jaderně elektrárny se pohybuje kolem 30 let a proto GLOBAL 2000 požaduje, „aby byly reaktory po třech desetiletích odstaveny“. Provozovatel Jaderné elektrárny Temelín, firma ČEZ, však chce provozní dobu prodloužit až na 50 let. V USA se dokonce uvažuje o prodloužení až na „60 let plus“. „Je to totéž, jako bychom chtěli na veterána vzadu našroubovat turbodmychadlo a doufali, že všechno bude fungovat, objasňuje situaci názorně Uhrig.
V tomto případě sice došlo u reaktoru II k lokálnímu úniku, plošné záření však lze za pomoci různých naměřených hodnot v regionu vyloučit. Svou kritikou Uhrig míří především na nespolehlivou informační politiku a netransparentnost ze strany českých úřadů bezprostředně po nehodě a nedostatečné údržbě reaktorů.
„Informační management je mizerný…“
Také předseda strany Zelených Eike Hallitzky se vyjádřil velmi kriticky o postupu českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Je si jistý tím, že k úniku radioaktivity muselo dojít už před spuštěním reaktoru 26. června. „Informační management českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je mizerný, obyvatelstvo je informováno jen částečně. Příčinou může být snaha zatajit známou souvislost nebo skutečnost, že dozor nad atomovou bezpečností sám přesně neví, co se v Temelíně děje.“ Hallitzky dále požaduje nezávislou mezinárodní prověrku případu, která by celou událost osvětlila.
„Cynická hra s bezpečnostními standardy“ – Eike Hallitzky, poslanec Zemského sněmu za stranu Zelených (Bündnis 90/Die Grünen), požaduje „jasný politický signál ze strany CSU“, který urychlí odstoupení od jaderné energetiky. Foto: archiv
Hallitzky měl před časem příležitost udělat si vlastní obrázek o tomto atomovém reaktoru. Narážel přitom opakovaně na závažné nedostatky: „Stavební řešení této elektrárny přináší velká rizika“. Tyto jednoznačné závady však nechce český Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako takové uznat – považují stavbu za bezproblémovou. Rakouská spolková vláda, hornorakouská Zemská vláda a bavorští Zelení jsou však zajedno v tom, že Jaderná elektrárna Temelín vykazuje „závažné stavební nedostatky“. Požadované dodatečné úpravy nebyly realizovány a podle názoru politika strany Zelených k nim už zřejmě nikdy nedojde. Hallitzky je doslova zděšený plány na výstavbu další jaderné elektrárny v lokalitě Temelína.
Diskusi o tom, zda je možné dobu provozu jaderné elektrárny prodloužit z dosavadních 30 na 50 let, označuje za „cynickou hru s bezpečnostními standardy“. I Bavorsko v současnosti odebírá elektřinu z české jaderné elektrárny. Důvodem má být především fakt, že v porovnání s minulými roky silně poklesly dotace na výstavbu zařízení na výrobu obnovitelných energií. Díky tomu je Bavorsko odkázané na elektřinu ze sousedních států. A právě tato varianta exportu je podle názoru Hallitzkého hlavním motivem českých provozovatelů jaderné elektrárny, udržet ji v provozu déle, než je obvyklé. Bavorsko by se muselo jasněji vymezit proti české elektřině z jádra tím, že by ve vlastní zemi pokračovalo v dotacích pro obnovitelné energie. Pokud by se jejich rozvoj zlepšil, mohlo by se Bavorsko od roku 2022 zcela obejít bez atomové energie z domova i ze zahraničí.
Mluvčí Jaderné elektrárny Temelín: „Temelín nepředstavuje žádné nebezpečí“
Zeptali jsme se také tiskového mluvčího Skupiny ČEZ, Marka Svitáka. Podle jeho názoru byl při odstavení reaktorového bloku II objeven malý otvor ve vzduchotechnickém potrubí (průměr: 1 centimetr). Stalo se to po tlakové zkoušce před opětovným spuštěním. Údajný únik radioaktivity tiskový mluvčí popřel. Elektrárna a její okolí jsou trvale monitorovány nejrůznějšími vlastními systémy. Tyto systémy, stejně jako zařízení systému „Independent European Radiation Measurement“ a český kontrolní systém „Státního úřadu pro jadernou bezpečnost“ nenaměřily podle Svitáka žádné zvýšení radioaktivity. Pouze v „okolí některých zařízení elektrárny“ byla při dílčích kontrolách zjištěna lehce zvýšená radioaktivita, i ta se však trvale pohybovala „pod limitem“. Žádné záření neuniklo z elektrárny a životní prostředí tak nebylo ani v nejmenším dotčeno, ujišťuje Sviták.
Není to tak divoké? Tiskový mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták říká, že o bezpečnosti jaderné elektrárny není žádných pochyb. Foto: archiv
Mluvčí dále uvádí, že po nehodě byl okamžitě informován Státní úřad pro jadernou bezpečnost, stejně jako česká a rakouská veřejnost. Na otázku, jak „bezpečná“ respektive jak „nebezpečná“ je podle jeho názoru tak často a tak intenzivně kritizovaná jaderná elektrárna, se vyjádřil následovně: „Jaderná elektrárna Temelín patří mezi nejčastěji kontrolované jaderné elektrárna na světě. Její bezpečnost byla opakovaně potvrzena více než 30 mezinárodními inspektory. Od uvedení do provozu před dobrými 15 lety doposud nikdy neohrozila životní prostředí a obyvatelstvo ve své bezprostřední blízkosti.“ Reagoval také na kritiku vůči informační politice ČEZu. Podle jeho názoru je ve věci informační politiky Jaderná elektrárna Temelín jednou z nejpřístupnějších na světě. Například Rakousko je každý den informováno o aktuálním stavu elektrárny. Také v případě nehody z 26. června byla dodržena ujednaná pravidla, která elektrárnu zavazují k rychlé komunikaci (Předklad z angličtiny: Johannes Gress).
Bavorské Ministerstvo životního prostředí dosud v této záležitosti nezveřejnilo žádné stanovisko.
Johannes Gress/www.hogn.de
